*

2012-03-07T10:06:00.000+01:00

Dva kopečky cukrové zmrzliny, prosím.

Za šest měsíců na deset. KYLLÄ!

2012-03-05T15:30:00.006+01:00

Už si ani nepamatuju den, kdy bych nepracovala.

Co si pamatuju: zpěv ptáků, když běžim do liduprázdných Lužánek v neděli krátce po šesté, dopolední latté ve Spolku při obnovování pevných pout a uměleckých spoluprací, časté návštěvy ve Špalíčku (s bonusy ve formě homemade sushi, hořických trubiček a dlouhých objetí), strach z vyhazovu při páteční nepozornosti, pusu na čelo před usnutím, pohlížení na staré novýma očima, vůbec první letošní snídani v okně a krmení holubů starým chlebem.

Co chci zapomenout: včerejší zahanbenost v přítomnosti negramotného hromotluka, co si nekoupil červené Skittles.

A co zakonzervovat do pocitových zavařovaček: všechno to, co předcházelo ospalému ránu s černými vlasy na prostěradle.

Dá se umřít na vyčerpání? A na radost z krás jara?

2012-02-26T10:49:00.001+01:00

To je prostě tak krásný, když můžu jít po městě jen ve slabym trenčkotu a přes rozevlátý vlasy nevidim na cestu. Když už je venku natolik teplo, že okno necháme otevřený celej den a pak v něm Štěppi barvim vlasy a ona nám strká do pusy kokakolový bonbony a předčítá z Dolce Vity. Když společně vaříme a přecpáváme se, jmenovitě vepřovejma a kuřecíma řízkama (od Marka), šopskym salátem (od Mariky), sušenkama (co se pak transformovaly v koláč spíš), jablečnym a sejrovym štrůdlem (od Ivana) a mrkvovozázvorovym krémem a lasagnema (obojí z Pakino kuchyně). Když usnu v 9 večer a můžu bez výčitek vstát až o dvanáct hodin později. Když vykouknu z okna na lidi s deštníkama a mokrý ulice a pak vysvitne slunce. A hlavně když doma panuje harmonie a dobrá nálada.

Dotknout se a jít.

2012-02-26T09:55:00.000+01:00

Jeden z klidnějších večerů na Flédě.

Sexy. Ukolébavka. Na cesty.

Děkuju za akreditaci Aardvarku.

2012-02-24T13:33:00.000+01:00

Ach.

Ráda plnim lidem jejich přání a touhy, zvlášť když je mi pak odměnou 5* metaxa.

2012-02-23T14:09:00.000+01:00

Druhou noc po sobě koukám na stíny na stropě mezi papírovejma květinama a poslouchám tlukoucí srdce, který mi nepatří. Hledám rovnováhu a vnitřní klid, marně se snažim zaostřovat na věci vzdálenější víc jak metr ode mě a v Artu musim sedět s vyvrácenou hlavou skoro u plátna, abych z toho filmu něco měla. Přes počáteční strach a neúspěch na nových stanovištích v práci se tam zas začínám těšit. Košili mam věčně zaprášenou od šunkovýho prášku, rozčiluju se při umejvání kávovaru a po skoro dvanáctihodinový směně ještě zvládnu vyhubovat v Desertu jedný krásce, co sem ji chtěla fotit, že se mi neozvala a v 5 ráno chci dramaticky spát na podlaze. Večer, kdy nám Jéňa a jeho kamarádi sboristi zpívali k vískání ve vlasech a popíjení pendrekový pálenky taky stál za to.

Cejtim jaro a lásku ve vzduchu a chci jet na erasmus do Finska.

MILUJU a poslouchám pořád dokola. Plus Chic - I Want Your Love a Foster The People - Call It What You Want a nakonec Blur - Girls And Boys!

2012-02-19T01:36:00.000+01:00

Návrat múzy. Té jediné, kterou sem kdy milovala.

♥

Po dlouhý době sem neusínala sama a ráno se probouzela v jejím objetí.

2012-02-18T02:40:00.000+01:00

Helverova noc

mě rozplakala.

2012-02-17T10:54:00.002+01:00

Módění:

2012-02-17T08:54:00.001+01:00

Občas mi musí bejt na umření, abych cejtila, že žiju. Smrtelný posteli a hlavě v záchodě (s netekoucí vodou) předcházel večer, kdy na mě spadla skříň, tančila sem na pódiu a chytala kohosi z kapely za nohu, kousala lidi do krku, dostala dvě facky (ani jednou to nebyl ten případ, kdy se mi to líbí), odmítala vlízt do taxíku a doma do postele (ráno sem se vzbudila v cizí) a taky sem prej složila Štěppi písničku. Škoda, že si vůbec nic z toho nepamatuju a nemůžu najít brejle..

A Paki, co si dává koupel z magnolie s Nelou ve vaně a skvěle vaří, už s náma zůstane, jupí.

Chinawoman - Party Girl

Azari & III - Manic

Justice - We Are Your Friends

Jo a koupili sme si nejlepší skener na filmy!! Tadááá.

2012-02-17T00:43:00.002+01:00

Daniela

2012-02-15T19:35:00.000+01:00

Od strejdy.

Vztekala sem se, chtěla utýct a brečet si na cestu, ale zatla sem zuby a vydržela. Tomu, co se pokazilo, řikám nabubřele umění. Jako odměnu sem si dala krátkou neplánovanou návštěvu Turnova, latté a presso za padesát, koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka (zhudebněný texty Jáchyma Topola) a slazenej earl grey u krbu v tetino obýváku. Další ráno mě ještě před snídaní znechutilo důchodcovský maloměšťáctví a nevychovanost na úřadě, kde sem si konečně po roce zařizovala občanku. Bála sem se, aby mě ve městě nepotkal táta, a schovávala si obličej za banán a pak za igelitku s kuřecíma prsama, rýží, sterilovanou zeleninou, eidamem a zakysanou smetanou. V Příšovicích sem překvapila babičku, která zrovna odmražovala mrazák a naoko se rozčilovala, že sem jí nedala vědět předem, aby mi mohla připravit králíka a kuře na paprice a uklidit. Uvařila sem nám rizoto k obědu, nechala si vyprávět o její lásce k dědovi a jejich společnym životě ve vile se schodama do věže a snažila se nevidět paralely mezi jejím a máminym osudem.

Zpátky ve městě sem potkala Šárku s Áďou, podnikly sme tour po turnovskejch kavárnách a cukrárnách a doháněly všechno zameškaný. Ani sem nestihla dopít rybízovej čaj..

V Roudnym sem šla pozdravit strejdu, jeho novýho syna a meruňkovici a usnula na matraci se skvělym hovězim stejkem v žaludku a hřejivym pocitem z rodiny na blízku v srdci.

Budík na 4:30 a s láskou připravená královská svačina od tety na dlouhou cestu do Brna, kde mě přivítal bordel a prázdnej byt. A stejně sem byla šťastná, že sem zase doma.

2012-02-15T09:39:00.000+01:00

Pamatujete?

2012-02-13T21:47:00.000+01:00

Vílovatá, zmrzlá, zasmušilá, laňovitá, vlající mezi sněhovejma vločkama, s pokapanou keckou na podpatku a i přes milej úsměv stále uvnitř smutná.

Děkuju, Paulíno.

2012-02-13T17:22:00.001+01:00

Poznej nohy!

2012-02-09T11:15:00.000+01:00

Díky, Ančo!

2012-02-08T00:48:00.001+01:00

Jako už kolikrát sem se nervovala uplně zbytečně ♥

2012-02-08T00:38:00.002+01:00

Sotva vyjel autobus od Grandu, snědly sme obě povidlový koblihy a toffinky, co nám koupila Květa na svačinu. Hodně sme koukaly z okna do odpoledního slunce a na zasněžený pláně a smály se.

Připadala sem si supersvětácky, když sem ji pak provázela po Praze. Večer sme objevily ledovatý kluziště, tak sme si hned vypučily brusle a občas odpočívaly v rohu pod barevnejma světýlkama a bolavý nejistý nohy posilovaly vodkou (kterou sme pak dopíjely schovaný na záchodě Popocafepetlu nebo něčeho takovýho).

Konečně sem zas viděla Tláču, který vděčíme za milou společnost a nocleh a skvělej makovec k snídani! A taky vim, kde je Pražskej hrad už, no.

Musíme spolu jezdit na dovolenou častěji:)

2012-02-07T23:05:00.000+01:00

Už mi chybí Brno.

2012-01-29T05:10:00.000+01:00

2012-01-28T11:04:00.001+01:00

Epic show is epic!

Díky Štěppko:)

2012-01-27T23:20:00.001+01:00

Nejhřejivější písnička za poslední dobu. Našla sem ji sama, což mě trochu mrzí, mam ráda, když si při poslechu vybavim, při jaký příležitosti mi to kdo pouštěl, jak sem se cejtila a tak.

Nějak touhle dobou mínus tři dny sem se vracela se zalehlejma ušima pěšky domů z Flédy a občas přitiskla nos na rozsvícený výlohy zavřenejch obchodů.

2012-01-26T21:45:00.003+01:00

Je úterý krátce po devátý, probudí mě telefon od mámy. Její hlas je plnej vzrušení, má hodně otázek. Odložila sem si zkoušku, na kterou sem měla jít v 10, a místo toho (pro)hrá(va)la s klukama v kuchyni počítačovou hru. Catany je neosobní těstovinárna s pomalou obsluhou a dobrym kafem. Doprdele je slyšet i přes Doors ve sluchátkách. 13:15 před Janáčkovo divadlem, asi se počurám. V dámský kostymérně by se prej dobře souložilo, já se rači soustředim na výběr šatů pro Bětku. Na střeše po nás zůstávaj usvědčující stopy, slunce oslepuje, čokoláda z automatu hřeje. Dofocuju film, na stole s kachnou na medu a jarníma závitkama zakládám novej. V rádiu pouštěj mou oblíbenou písničku z dětství, jednu z prvních, co sem si kdysi nahrála na kazetu do walkmana.

Sem trochu rozpačitá ze snahy cizích lidí analyzovat mě.

2012-01-26T21:34:00.000+01:00

Když sem nezkušená, opiju se s tebou na lavičce v parku, ty se bez vysvětlení po tejdnu odmlčíš a já až za několik let zjistim, že si gay.

Když sem naivní, jedu za vidinou budoucího štěstí do škaredýho paneláku, kde poprvý kouřim trávu , usínám na matraci na zemi a ty na gauči.

Když sem nevděčná, přijímám tvou lásku se samozřejmostí, podvádim tě s holkama na záchodě a toužim po tvejch kamarádech.

Když sem oddaná, tvářim se, že mě nezraňuje tolerovat ti paralelní vztahy.

Když nejsem sebejistá a podceňuju se, propadnu na chvíli tvýmu kouzlu a řečem o mý vyjímečnosti a pak mě to přestane bavit.

Když sem posedlá, sedávám na chodbě před tvejma dveřma se snídaní v papírovym sáčku a čekám, až otevřeš. Mam zatemnělej mozek a chci, abys o mě pálil cigarety.

Když sem zoufalá, po letech odmítání svolim a když se zeptáš, jestli budu tvoje dívka, nekladu odpor.

Když sem zamilovaná -

2012-01-25T09:15:00.000+01:00

První fotka, kterou sem pořídila po setkání s krutou realitou a kritikou mýho fotovšsnažení. Seděla sem v sobotu dopoledne v Podnebí, čekala na Sheeni a tyhle dvě krásný děti zrovna dojedly snídani.. Sem strašně ráda, že sem se odvážila poprosit jejich tatínka o svolení a vyfotila je.

Ze čtvrtečního podvečera, vzala sem Arishu do kina na Děti moje. Nic světovýho, ale zvedala sem se ze sedadla s milym pocitem a akutní touhou žít na Havaji.

Pak sem přišla domů, povídali sme si nad vínem o sexu a smrti a koukali na youtube a do mojí lávový lampy.

Pondělní ráno nemělo chybu, takovýhle slunečný počasí je všechno, co mi stačí ke štěstí. Eva mě pozvala do Steinera na poctivej malinovej koktejl a latté s amarettem, seznámila mě s überzajímavym příběhem bratrů Collyerů a pozitivně naladila na celej den.

Konečně Sheeni. Klukovsky rozverná, laskavá. Důkaz, že pravá láska existuje.

Někdo si vzpomněl, někdo ne. Na tom nesejde, podle toho se přátelství neměří.

2012-01-17T17:25:00.000+01:00

Kdo uhádne, o co de?

2012-01-17T01:14:00.002+01:00

Nicolas Jaar - Stay In Love

Sound Of Noise - Hospital

UNKLE - When Things Explode

Gorillaz - On Melancholy Hill

Yonderboi - Brighter Than Anything

Hudební objevy z poslední doby, který musim poslouchat pořád dokola. Pro jistotu chodim spát s mp3 u polštáře, abych se vedle ní mohla ráno probudit a ještě před tim, než vstanu, si pustila třeba zrovna Jaara. Neni lepšího začátku dne takhle v posteli, ještě když za oknem svítí slunce a vykresluje skrz mou moskytiéru krásný stíny na stěně. Největší dík za hudební inspiraci patří Ivanovi. A že se mnou šel v pátek na Kinému a je tak srandovní, že mi od neustálýho smíchu tuhnou tváře a nemůžu popadnout dech.

Celkově mam v poslední době spoustu příležítostí k úsměvu. Snad až na tu páteční ztrátu peněženky, která mě ale stejně přestala mrzet už po příchodu domů, kde mě Nela utěšila skleničkou červenýho a já se místo vztekání nad vlastní blbostí soustředila na pečení čískejku s jahodama.

Tady Štěppi hltá Kmotra (a pečený brambory s bylinkama a celerovou pomazánkou).

Tu fotka z minulýho pondělí, kdy sem se nervózně loudala za OnSuem, dostala panáka absolutky, spoustu fotkový inspirace a naprosto nezaslouženejch 21 bodů z 25.

V Kupé s Evou na předkrmovejch variacích a brokolici s mandlema.

Následující dva snímky sou ze sobotní jídloparty. Budík na 7 ráno nefungoval tak, jak měl, vzbudila sem se vyděšeně asi v 10 s pocitem, že nestíhám, obličej po pátku jak zombie mě strašil při každym minutí zrcadla a zbytky alkoholu v krvi mi vůbec neulehčovali tu všechnu práci s pečením kachny a pizzy a muffinů a rizota, ale sem úžasná a krásná a všechno sem to zvládla (až na ten moment s nezapálenou sirkou, kdy sem stála nad plynovym sporákem a nechápala, proč nehoří). Sem chudší o miliardu peněz a bohatší o fotky do portfolia na přijímačky a další hezký zážitky s přáteli. Poslední, co si z toho večera vybavuju, je moje mrtvola s holejma zádama na posteli a pusa mezi lopatky.

Když už je líbací deficit skutečně akutní.

Moji opilí poddaní někdy kolem oběda.

Když vaří muž, mňam.

Když se k nám Nikol neustále sama zve a sebou i další lidi a pak je bez rozpaků provází po bytě, v kterym nebydlí.

Všechno je tak, jak má bejt. Víc nepotřebuju.

2012-01-06T02:08:00.000+01:00

2012-01-05T18:26:00.001+01:00

2012-01-03T23:56:00.001+01:00

Když jdem do Trojky a Nela spí.

Když jdem s Květou na sushi, který nikdy dřív nejedla a předtim pijem frisco, který nikdy dřív nepila.. Příště ji vemu do Prahy:)

Sušim křeslo, marně.

Tohle je OnSu a jeho holka!

A zde Kuba a jeho holka, která vyrobila nejlepší domácí medovník mňáám.

Sedíme na Kraváku na prolejzačce a koukáme na ohňostroje.

No a tady v 8 ráno dofocuju film, abych ho už mohla jít konečně nechat vyvolat hehe.

2012-01-03T18:10:00.003+01:00

Neni to tak hezký jako zpěv ptáků venku za oknem, ale stejně.

Krásná, unavená máma.

Bydlí tady. Aspoň prozatím.

Takhle truchlí náměstí v Turnově po Václavu Havlovi.

Takhle se moje pusa raduje z první makronky v jejim životě, kterou upekla Šárka.

Veselý bylo, když sme po rozbalení dárků zjistily, že sme se já i Šárka rozhodly darovat diář, to je telepatie prostě. Tak mam svůj první moleskin!

Když někdo neopětovaně miluje pět let a uplně mu to zatemní mozek.

Vánoce v Turnově.

Před odjezdem do Brna, byla sem naštvaná a natěšená zároveň.

2012-01-02T02:04:00.004+01:00

Kdo: Karolina Anna - Karothlína - Kator Hlíva - Karikrůtka - Koralina - Kaolina - Milunka

(nebo taky věčná objímačka fotoaparátů, lásku a spokojenost a jistotu a štěstí a poklady a sebe hledající, po spontánnosti a zážitcích toužící, žaludky všech okolo koláčema a štrůdlama oblažující, všechno krásný milující a každou chvíli náladu měnící)

Jak dlouho: od ledna roku 1991

Kde: v Brně (nebo taky na groovesharku, deviant-artu a čsfd)

(foto NikoLin)